Úvod do světa absintu

Absint, často zvaný také jako "Zelená víla", je jedním z těch nápojů, který má kolem sebe jakousi auru tajemství a nespravedlivě i poněkud zlé pověsti. A víš co? Já jsem ten typ člověka, který se rád ponoří do hlubokých vod neznáma a prozkoumává věci, o kterých se hodně mluví, ale málo ví. Absint je alkoholický nápoj s vysokým obsahem lihu a výrazným přídavkem bylin, především pelyňku, anýzu a fenyklu. Jeho historie sahá až do konce 18. století a ačkoliv je původním nápojem Švýcarska, stal se populárním zejména ve Francii během 19. a počátku 20. století. No a proč je tedy tenhle tajemný moku v některých zemích světa zakázán či byl dokonce zakázán? Jako většina dobrých příběhů, i tahle legenda o absintu má svoji dávku pravdy, mýtů a kontroverze. Přidáš se ke mně na dobrodružství plné bylin a zakroucené historie?

Jak se absint zrodil

Příběh absintu začíná v malé vesničce Couvet ve Švýcarsku, kde ho na konci 18. století připravovala paní Henriodová jako lék. Zajímavostí je, že paní Henriodová pravděpodobně ani netušila, jaký fenomén uvádí do světa. Recept se dostal do rukou majora Dubieda, který společně se svým zetěm Henri-Louisem Pernodem založil první komerční destilérku absintu, tedy Pernod Fils. Postupem času se absint stal důležitou součástí francouzské kultury, přičemž se dobou ještě více proslavil během vojenské služby francouzských vojáků v Alžírsku. Ti si ho oblíbili jako prevenci proti malárii - no řekl bych, že to byla záminka jako každá jiná - co člověk neudělá pro trochu té zábavy, že?

Absint a jeho bohémská aura

Ah, bohémové a jejich neukázněná láska k absintu! Otázka je, jestli jim tento nápoj dodával inspiraci, nebo jestli sloužil jako úniková cesta od reality. Známé osobnosti jako Vincent van Gogh, Arthur Rimbaud nebo Oscar Wilde byli neslavnými pijany absintu. Dokonce se říká, že van Gogh si pod vlivem absintu odřízl ucho! Tyto příběhy samozřejmě podnítily další mystiku kolem absintu a přitáhly k němu další hledače vzrušení a zakázaného ovoce. V té době se absint pil především v pitoreskních pařížských kavárnách a bistroech, kde byl oblíbenou volbou umělců, poetů a myslitelů. Měl prý povzbuzovat mysl a vést k hlubokým filozofickým debatám. Nu což, málokterý alkohol může říct, že byl muza pro tolik skvělých děl, ne?

Sestup z vrcholu slávy

Jak to už ale často bývá, co se rychle vznese, také rychle spadne. Absint začali spojovat s nevázaným chováním, kriminalitou a šílenstvím. Vše vyústilo ve skandál, který se odehrál v roce 1905, kdy švýcarský farmář Jean Lanfray zavraždil celou svoji rodinu, a to po konzumaci velkého množství alkoholu, včetně dvou sklenic absintu. Média křičela, že viníkem byl absint, ačkoliv Lanfray byl zkušený piják a konzumace absintu byla jen kapkou v moři. Tento incident byl katalyzátorem pro zákaz absintu, a to nejdříve ve Švýcarsku v roce 1908, a postupně se tento trend rozšířil i do dalších zemí, včetně Spojených států a Francie.

Absint a jeho látky – s čím to vlastně máme tu čest?

Tak co je na absintu tak zvláštní, že jej někdo mohl označit za nebezpečného? Hlavní složkou, která byla kdysi považovaná za zločince, je thujon, který se nachází v pelyněku. Thujon byl spojován s halucinogenními účinky, ale dnes víme, že tyto efekty by nastaly jen při absurdně vysokých dávkách, které by z nejrůznějších důvodů nebyly konzumovatelné. Technologie destilace a regulace obsahu thujonu jsou dnes tak pokročilé, že moderní absinty mají povolenou hladinu této látky, která je absolutně bezpečná. Mimochodem, další alkoholické nápoje, jako je například vermut, také obsahuje pelyňkové oleje s nízkým obsahem thujonu, ale ty se součástí takových kruciálních událostí nestaly.

Renesance Zelené víly

V 90. letech 20. století začal absint znovu nabírat na popularitě. Byl to díky kombinaci skutečně dobrého marketingu a zvědavé veřejnosti, která byla ochotná dát absintu druhou šanci. Částečně to pomohlo i uvolnění předpisů týkajících se thujonu v Evropské unii a později i ve Spojených státech. Moderní absint už není vnímán jako zdroj šílenství; naopak, lidé si jej užívají jako součást širší palety koktejlů a pití pro speciální příležitosti. Rozhodně to ale stále není nápoj pro slabší povahy - typicky se absint točí kolem 45-74 % alkoholu, což z něj činí velmi silnou záležitost. Opakování rituálu přípravy absintu, s cukrem a speciální lžičkou pro absint, dodává pití tohoto nápoje zvláštní ceremoniální charakter, který se stále drží tradic z dob jeho největší slávy.

Zakázaný ovoce láká nejvíce – Proč je absint i nadále ilegální v některých zemích?

Je pravda, že v některých částech světa zůstává absint na seznamu zakázaných lákadel. Tato omezení jsou často pozůstatkem z dob, kdy nebyly tak pokročilé metody vědeckého výzkumu a regulací jako dnes. Změny v legislativě jdou pomalu a často je málokdo ochotný se vrhnout do právních bitev za rehabilitaci alkoholického nápoje. Nicméně, je důležité si uvědomit, že zákony se liší země od země a co je nelegální tady, může být plně v souladu s předpisy někde jinde. No jisté je, že ten, kdo má chuť na absint, si bude muset zkontrolovat místní legislativu, než si dá skleničku této bylinné pochoutky.

Absint v České republice – návrat odsouzence

Nyní možná řešíš otázku, jak to je s absintem u nás v České republice. Ráda ti oznámím, že tomuto mystickému nápoji už nic nebrání v tom, aby byl legálně prodáván a konzumován u nás. Dokonce jsme si vydobyli i určitou pověst ve světě díky "českému absintu", který je známý pro své méně anýzové profilu a často vyšší obsahu alkoholu. Ještě zajímavější je, že český absint hrál klíčovou roli v obnově popularity absintu na globálním trhu, protože naše varianta často neobsahuje klasický thujon a byla vyráběna i během celosvětového zákazu tohoto nápoje. Takže i přes naši malou velikost máme docela vavříny v oblasti oživování absintové culture.

Jak se můžeme dnes těšit z absintu a zdravě si ho vychutnat

Ačkoliv je absint dnes plně legální a jeho historie je plná omylů a nedorozumění, stále platí, že pití absintu je umění samo o sobě. Jestli ses rozhodla poprvé ochutnat absint, doporučuji ti základní francouzský rituál: nališ do skleničky absint, polož na ni speciálně řezanou lžičku, na ní kostku cukru a pomalu po kostce lít ledovou vodu, až se cukr rozpustí a nápoj "zlouhne". A nezapomeň - s absintem je to jako s každým jiným silným alkoholem, klíč ke správnému a bezpečnému vychutnání je míra a úcta k tomu, co piješ. Ať už si dáš absint s přáteli nebo doma v pohodlí, třeba při setkání s Jakubem a Eliškou, vzdy si ho užij a pamatuj na jeho bohatou a fascinující historii.